Ves řadového typu na moravsko-slezských hranicích. První písemná zmínka je z roku 1351. Roku 1492 prodána Janovi Pňovskému ze Sovince. Od roku 1623 vlastnili Dolní Moravici němečtí rytíři. V roce 1629 značně zničena Mansfeldovými vojsky. V polovině 17. století zde byly železárny na výrobu děl, od roku 1712 papírna, drátovna, hřebíkárna, řetězárna i mlýn. Od roku 1960 je součástí obce obec Horní Moravice, od roku 1961 také obec Nová Ves.